Adam Parma: Obsah nemusí být dokonalý!

Adam Parma: Obsah nemusí být dokonalý!

V učebně i-ERC na Pánské ulici v Brně úspěšně vyučuje natáčení, střih a propagaci na You-tube, sám také natáčí, produkuje a učí angličtinu. Baví ho to?

S lektorem Adamem Parmou o škole filmování, a mladých či starých studentech 

U filmu se pohybuji od dětství.  K jazykům jsem se dostal na střední škole, studoval jsem  v Americe, a brzy jsem začal překládat i tlumočit, titulkoval a daboval filmy. Rád vzpomínám na svou dětskou roli ve filmu Elmara Klose. Souběžně jsem učil angličtinu. Vše se rozvíjelo přirozeně, od 13 jsem spolupracoval s ČT na dětských pořadech, v 18 jsem začal psát první scénáře. Amatérská videa jsem dělal od 15 let.

 

Svá vzdělávací videa taky točíte od malička?

Vystudoval jsem na pedagogice jazyky, proto mne zajímal vzdělávací obsah. Napřed jazykový, pak další. Vzdělávacím videům jsem se začal věnovat naplno asi od roku 2007 a tak vzniklo studio. Zvládám zde vše, animaci, střih, kameru, scenáristiku, režii.  Zaměřujeme se na audiovizuální obsah.

 

Vzděláváte raději děti nebo dospělé?

V i-ERC lektoruji  kurzy v Brně i v Praze a přednáším na marketingových konferencích. Protože mám rodinu a děti, mohu to sledovat i pohledem pedagoga, takže vidím, že na děti v on-linu  číhá velké nebezpečí. Proto jsem se podílel na založení neziskovky s názvem „Děti v síti“, kde jsou pedagogové a psychologové, experti  na IT bezpečnost, program zaměřený na bezpečnost na internetu, a to jak dětí, tak i dospělých. Zájem se dotýká také poruch pozornosti, závislosti, problémy s anonymitou, kyber-šikany. Na téma e-mailová komunikace jsem psal diplomku a zajímá mne to pořád.  Jak se mění způsob diskurzu našeho komunikačního jazyka.

                                                                                                                     Adam Parma: Vývoj studenta vypovídá o dnešku. 

Jak se vyvíjí váš divák? Pozorujete na něm během let nějaké změny?

Ano, veliké. Snažím se se studenty zůstat v kontaktu – pokud chtějí. Nemohu si jej vynutit.  Rád sleduji vývoj studenta, to, jak je schopen s nabytými vědomostmi nakládat. Dávají mi vědět, jak se jim daří zavádět zde naučené věci. U některých ten pokrok vidím, a jsem rád, že to zvládají sami, snažím se, aby se nebáli obsah vytvářet, i když nejsou řemeslnými filmaři. Jsou totiž nejvíce povolaní k tomu, aby reprezentovali to, co dělají, svou formu či organizaci. Jsou nezastupitelní.

 

Jací jsou vaši posluchači sociologicky? Jací byli před deseti lety a jak se změnili?

 Nedokážu si představit, že by takový kurz mohl běžet třeba před 5 – 7 lety.  Dnes přijdou, rozloží si mobil, tablet, notebook – nástroje, které toho stále více umí. Ovládáme a vstřebáváme obsah  přes dotykové obrazovky. K tomu se audiovizuální obsah velmi hodí. Je to tzv. „skreen best“, založen na rozpohybovaném obrázku. Nová zařízení podporují tento způsob sdělování: daleko víc uživatelů jej již používá a firmy vědí, že obsah reklamy vůbec nemusí být drahý, jako třeba před pěti lety. Padají předsudky i v tom, že obsah musí být dokonalý. Nemusí.

Dříve se do televize muselo dodávat všechno s přesností na decibel, nebo to vrátili z technických důvodů. V dnešním videu jde ale  hlavně o předmět sdělování. Pokud ta informace sděluje uživatelům to, co má, stačí nahrávat jen s mobilem či tabletem v ruce.

To umí dnešní mládež bezmála od malička. Ale co starší lidé, ti videa ještě nemají pod kůží?

Máte pravdu, mladých jsem na školeních moc nezažil, spíš střední generaci. Jsou to „digitální migranti“, teprve si tuto činnost osvojují. Starší generace má ale také výhody: má za sebou klasickou školu, osvojila si čtenářskou gramotnost a dokáže koherentní text dobře formulovat. Pamatují dobu, kdy psali dopisy. Mladší lidé zase ocení vedení k tomu, aby dokázali sestavit obsah. Technicky to zvládnou, ale mají problém s tím, jak sdělit obsah, který má hlavu a patu.

 

Vyučujete tedy i děti?

Organizujeme dětské tábory a děláme workshopy na video pro děti a pro mládež. Sledujeme, jak jsou schopní dát dohromady scénář,  vymyslet figury, protagonisty antagonisty, komunikaci. Zápletky. Jsou velmi kreativní, ale klasická škola by jim mohla pomoci. Není přece tajemství, že každé třetí dítě již má ADHD – poruchu pozornosti. Možná to není ADHD, ale fenomén této generace. Ztrácí schopnost soustředěnosti má roztříštěnou pozornost díky novým technologiím.

 

Jak to dopadne?

Byl jsem  na přednášce, kde psycholog Jeroným Klimeš uváděl výsledky diplomové práce své ženy: Zkoumala žáky šestých tříd. Našel přímou úměru mezi časem, který děti stráví s technologií a  s prospěchem. Zjistil že ti, kteří do dvou hodin denně tráví online, ještě nejsou závislí. Ti co jsou zde více jak 2 hodiny, těm se lineárně zhoršuje prospěch až o stupeň. Zjistil, že průměr je kolem 5 – 6 hodin denně, to je u šesťáků obrovský čas.

Myslím, že časem budeme donuceni děti více učit kritickému myšlení, aby uměly třídit informace. Zatím se rozhodují podle emocí, ne podle toho jaký má informace základ.

 

Mgr. Adam Parma – pomocí on-line nástrojů pomáhá firmám a organizacím zviditelnit jejich značku, produkty přes 10 let. Spolupracuje s Českou televizí jako scénárista, režisér, producent, moderátor i tlumočník. Vytvořil více než 500 audiovizuálních děl nejrůznějších žánrů. Je producentem a ředitelem produkčních skupin Film21 a Moonfilm. Podílel se na on-line kampaních. Bohaté zkušenosti a know-how z více sdílí na svých školeních.

 

 

Adam Parma: Obsah nemusí být dokonalý!
Tagged on:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *